Když přišlo, okolo pětadvacítky, zaměstnání v prestižním pražském svatebním salonu, kde jsem měla na starost velkoobchodní prodej svatebních šatů a koordinaci chodu dvou poboček, začala pro moje záda první opravdu velká zatěžkávací zkouška. Jakkoliv to byla práce krásná v působivém prostředí, časté tahání velkých obalů s těžkými saténovými šaty se spodničkami a vlečkami, přenášení krabic s desítkami balíků šatů pro velkoobchodní prodej, jejich třídění a balení v předklonu způsobilo, že jsem se jednoho dne už nepohnula a musela na obstřik zad do nemocnice. Ale pěkně popořadě.
Ne dlouho po první prodělané zkušenosti s houserem jsem změnila práci. Psal se rok 2005 a já kývla na nabídku místa v reklamní agentuře. Mým zádům svitla naděje, že se už nebudou tolik namáhat. Bláhová představa! Sice jsem je přestala zatěžovat nesprávným nošením těžkých věcí, ale posadit se na víc jak 8 hodin denně na židli není pro páteř samozřejmě také žádná výhra. Bedra se opět ozývala. Ale zjistila jsem, že se s tou permanentní bolestí umím zžít. Občas ji prostě šlo z mysli vytěsnat. Jakkoliv jsem ale bojovala proti bolestem "hlavou", stejně jsem vnímala, jak jsem nesoustředěná, nervózní, prostě neposedná. A to doslova! Nevydržela jsem nikde dlouze vysedávat, obzvlášť, když to byla tvrdá židle. Buď jsem musela často vstávat anebo se různě na židli kroutit, bedra promasírovat prsty apod.
Někteří muži to s příchodem prvního potomka nemají jednoduché. Nejenže mezi pár vstoupí někdo třetí a vztah už nikdy není jako předtím, pánové si často stěžují i na fakt, že se jim před očima malinko změní i žena - chováním a mnohdy i vzhledem.
Jak už jsem psala, po porodu prvního dítěte jsem zlenivěla v péči o sebe téměř ve všem a čas, dříve věnovaný vizáži, přizpůsobila jiným prioritám. Přišlo mi to přirozené. Líčení když už není vyhnutí, kvůli miminku žádný parfém, kvůli pohodlí volnější oblečení (a to bývá neforemné), podprsenky kojící (a ty, pořízené za rozumný peníz, neměly jedinou krajku natož sexy střih), stahovací kalhotky (kvůli jizvě po císaři), ... Pevná postava a cvičení? Obojí mi bylo (opět) úplně ukradené.
Na sklonku roku 2015 jsme na jedné rodinné procházce našim parkem objevili na stromě leták s nápisem "Staňte se Instruktorem Zdravotní tělesné výchovy! Přihlaste se na Rekvalifikační kurz Školy fitness profesionálů FISAF." To mě hned zaujalo: ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA. Ona není jen tělesná výchova, ale i "zdravotní"? Že by něco NA ZÁDA?... Ještě než jsem stačila něco říct, můj muž se na mě podíval a řekl: "Tak to je přesně pro tebe! Do toho běž!" V tu chvíli mě zaskočil: Já a lektorka? CVIČENÍ?! Ale pak mi došlo, jak to asi myslí. Toto by mohla být cesta, ten bič, který na sebe (pro motivaci pravidelně a správně cvičit), upletu. INSTRUKTOR TOTIŽ CVIČIT MUSÍ!, když je to jeho práce. Do kurzu, v termínu, který inzeroval leták, jsem už bohužel naskočit nestihla. Měli už plno. Ale naštěstí byl vypsán i další termín, na léto 2016, A TEN SE MI STAL OSUDNÝM!
© FITzada.cz 2018 - 2024, všechna práva vyhrazena. | Zpracování webu: Petr Coufal - IVT služby
