fbpx
Bod zlomu

Na sklonku roku 2015 jsme na jedné rodinné procházce našim parkem objevili na stromě leták s nápisem "Staňte se Instruktorem Zdravotní tělesné výchovy! Přihlaste se na Rekvalifikační kurz Školy fitness profesionálů FISAF." To mě hned zaujalo: ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA. Ona není jen tělesná výchova, ale i "zdravotní"? Že by něco NA ZÁDA?... Ještě než jsem stačila něco říct, můj muž se na mě podíval a řekl: "Tak to je přesně pro tebe! Do toho běž!" V tu chvíli mě zaskočil: Já a lektorka? CVIČENÍ?! Ale pak mi došlo, jak to asi myslí. Toto by mohla být cesta, ten bič, který na sebe (pro motivaci pravidelně a správně cvičit), upletu. INSTRUKTOR TOTIŽ CVIČIT MUSÍ!, když je to jeho práce. Do kurzu, v termínu, který inzeroval leták, jsem už bohužel naskočit nestihla. Měli už plno. Ale naštěstí byl vypsán i další termín, na léto 2016, A TEN SE MI STAL OSUDNÝM! 

Učím se učit.

Gábinka oslavila 3 roky a já se mohla vrátit po mateřské do práce, kam jsem se fakt už těšila. Po takové době zaměstnat mozek trochu jinak než jen dětma, domácností a zády, bylo opravdu už namístě. Půlúvazek v marketingu ve svatebním salonu u kamarádky mi zůstal stejný. Podmínky - práce vs. rodina - zn. IDEÁL!
K odreagování od stereotypu doma přispěl i můj nástup do půlročního víkendového rekvalifikačního Kurzu Instruktora zdravotního tělocviku, který vyžadoval až 100 hodin studií a neméně pak i nezbytné praxe. Bylo to pokaždé jako ODJET NA DOVOLENOU! Zaměstnávala jsem mozek i tělo totálně jinými podněty než roky před tím. Volný čas jsem trávila studiem anatomie lidského těla a hlavně cvičením, a to nejen na kurzu, ale i jindy ve fitness centrech. Díky velké podpoře a nasazení mého muže, mohlo vše ostatní fungovat plynule dál. Dostala jsem velkorysý prostor "UČIT SE UČIT". (Ostatně takto výstižně zní i motto školy FISAF.) A má záda své první lekce těch správných cviků a pohybů. KONEČNĚ!

Život začíná ve čtyřiceti.

Přesně takto se jmenovala knížka, kterou dostala moje maminka k uvedeným kulatinám od své švagrové, když mně bylo tak 16 let. Dodnes nevím proč mi zrovna tento titul tak utkvěl v paměti. (Asi zvědavost, co že tak "úžasného" mám ještě před sebou? Ale proč AŽ VE ČTYŘICETI?!... )
A tak, aniž bych to jakkoliv plánovala či si to přála na rok přesně, stalo se i mně toto výročí opravdu ZLOMOVÝM. Do čtyřicítky jsem vstupovala: s upevněným partnerským vztahem (ba dokonce vdaná!), se dvěma dětmi, se ztrátou stálého zaměstnání (kvůli jistým okolnostem pražská pobočka svatebního salonu musela v tomto roce zavřít a své zaměstnance propustit), s první evidencí na pracáku v životě, s nelehkým rozhodnutím živit se jako OSVČ, ale hlavně - S PRVNÍMI DNY BEZ BOLESTÍ MÝCH ZAD od svých pětadvaceti! 
Shrnuto podtrženo: když máte za sebou pár významných životních zkoušek a událostí, které ustojíte a díky kterým i zmoudříte (konečně po letech!), když se rozhodnete přehodit výhybku v dosavadní profesi a vrhnete se bez zkušeností do úplně jiné (po 15 letech!), když vás přestane na těle něco bolet a zakusíte, jak blaze vám může být, a vaše tělo se dostane opět do formy (opět po 15 letech!), a když se znovu cítíte šťastná (po několika letech stresů), je myslím na místě směle konstatovat, že ten ŽIVOT OPRAVDU TEPRVE ZAČAL, a já se odrazila od pomyslného dna.

Jsem certifikovaná lektorka zdravotního cvičení.

Někdy v únoru 2018 jsem úspěšně zakončila Rekvalifikační kurz pro Instruktory Zdravotního tělocviku zkouškou z teorie anatomie lidského těla a praktickou zkouškou. Ještě v průběhu tohoto kurzu, a následně i kurzu Pilates, mě záda pobolívaly. Ale jakmile jsem začala s vedením pravidelných lekcí předcvičování ZTV ve večerních kurzech pro veřejnost (které jsem příhodně nazvala: "FITzáda"), cítila jsem se týden od týdne líp a líp. No a dnes MĚ UŽ ZÁDA NĚBOLÍ!

 

Co konkrétně tedy konečně přineslo úlevu mým zádům, která trvá dodnes? (brzy dopíši) V sekci OBJEVUJI v článku "Zdravotně-kompenzační tělocvik" se věnuji podrobněji popisu, co je principem tohoto cvičení a čím je tak prospěšný a nadčasový. Naopak v článku "Profese instruktora fitness" přibližuji začátky své nové profese, v čem byly nelehké, v čem překvapivě snadné apod. (snad už taky brzy dopíši)